Navigace

Obsah

Aktuálně

Jedeme dál s druháky – Kamil knihomol

Typ: ostatní
Únor 2012 - Když do teplých krajin, tak jedině s Kamilem! Tahle kniha mne okouzlila, sotva jsem ji otevřela. Je tam o všem potřebném! O kráse čtení, obrazotvornosti, o veškeré moudrosti světa co je v knihách obsažena, o závislosti, o malém smutku a nechybí ani dobrodružství a síla přátelství. A šťastný konec.

I moje obrazotvornost se rozjela na plný pecky a hned jsem si představovala, jak tu knihu s druháky společně přečteme na jeden zátah a možná? a vlastně zcela určitě by si zasloužila i dramatizaci. Šlo to spontánně a myšlenka navazovala na myšlenku a za chvíli byl plán hotov! Nejen společné čtení a dramatizace! My zhotovíme i svoji knihu o Kamilovi – takový REMAKE! Je to moderní a nám se podaří dokonale do toho krásného příběhu vniknout.

Text knihy jsem zcela volně rozdělila do nových 24 součástí podle počtu dětí a přemýšlela co dál. Svěřila jsem se se svým plánem kamarádce Vladimíře (Neužilové), a ta mi skvěle poradila podle toho mého nového mustru jak a kde děti zvednout ze židle a rozpohybovat. Na Vlaďku dám, má daleko více zkušeností než já a kupodivu musím přiznat, že jsem se s jejími nápady ztotožnila hned po prvním čtení. Ano, tak to bude nejlepší.

A dopadlo to opravdu výborně. Cestou ke knihovně se hledalo a nakonec i našlo hnízdo s knihou a 24 špačků. V knihovně nejprve něco vzdělávacího o čtení knih a čtenářské gramotnosti v intencích druháčků, co mám nejraději je pár vysvětlujících slov o ilustracích, to je moje parketa, a beseda vyvrcholila společným čtením a dramatizací příběhu šoačka Kamila. Paní učitelka na závěr vyfasovala 24 formulek, ve škole si děti vylosovaly každý tu svou a na tom základě vytvořily jednu knižní stranu s textem a ilustrací. Někdo i více, za ty nemocné "ulejváky".

V pondělí jsem byla ve škole zkontrolovat stupeň připravenosti a protože vše bylo OK, ve středu se uskutečnila velká literární sešlost autorů a ilustrátorů. To shromáždění bylo velmi slavnostní a děti to braly nečekaně vážně. Každý autor se představil podle čísla své stránky, podepsal se do tiráže a po gratulaci, potlesku a fotografování opět usedl mezi ostatní. Bylo ticho jako v kostele a paní učitelka nechápala, proč jsme všichni najednou tak vážní až pochmurní. Ano, bylo to velmi zprvu velmi distinguované sliterární shromáždění, ale později, když se hledaly bonboniéry od našeho skřítka, který mi telepaticky sdělil indicie, se zábava rozproudila. Nejdříve nikdo z nás nechápal, jak je možné, že kolečko s bonbony si děti mohly zopakovat dvakrát a ještě zbyly dva kousky pro učitelku a knihovnici... a pak jsme na to přišly! On byl totiž magický den: 22.2.2012. V tom dni to nemohlo skončit jinak než skvěle.

Zapředly jsme také hezké povídání o knížkách a zužitkovala jsem dokonce 3 autorské knihy, které mi přinesl ukázat a půjčil mi je na posouzení čtenář David Bělovský, shodou okolností bratr druháka Ondry. No a to je vše, prohlédněte si fotky a už snad nemusím nic dalšího dodávat. Nyní již nezbývá, než dát tu vzácnou knihu svázat. Ještě nevím kdo bude tímto úkolem poctěn..

Matouš Bohatý

Jan Eisner

Katka Burešová – všichni uznáváme, že maluje opravdu nejlíp! A malý výběr..

Lucie Kučerová

Tiráž s autogramy tvůrců – velmi cenná věc!


Vytvořeno: 17. 4. 2012
Poslední aktualizace: 12. 5. 2017 23:47
Autor: Eliška Pečenková